sexta-feira, 28 de setembro de 2007

Ježíši Kristu slavos


16Vždyť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby každý, kdo v něho uvěří, unikl záhubě a získal věčný život.
17Bůh svého Syna neposlal proto, aby svět odsoudil, ale zachránil.
18Kdo v něho věří, unikne odsouzení. Kdo však v něho nevěří, odsuzuje sám sebe, protože odmítá milost nabízenou samým Bohem.
19Pro takové lidi je osudné, že na svět přišlo světlo, ale oni se nechtějí vzdát tmy, protože doufají, že ta zakryje jejich viny.
20Zlé činy dělá člověk potmě, aby to nikdo nevěděl. Bojí se světla, aby nebyl odhalen.
21Kdo se však řídí Boží pravdou, tíhne ke světlu, aby věděl, zda jsou jeho činy v souladu s Boží vůlí."



Jan 3



Jan 1
Kristus existoval od věčnosti, byl stále s Bohem Otcem a byl to Bůh sám. On byl tvořícím Božím Slovem, kterým vše vzniklo a trvá.
Je zdrojem všeho života a pro lidi světlem na cestě k Bohu.
To světlo přemáhá temnotu světa, ale ta ho nikdy nepřekoná.
Bůh pověřil muže, který se jmenoval Jan (zvaný Křtitel),
aby svědčil o Ježíši a vedl lidi k víře, že Ježíš je tím světlem.
Jan nikdy ani nenaznačil, že by jím byl on sám.
Ježíš je to pravé světlo, které září vstříc každému člověku.
Přišel na zem, kterou stvořil a k lidem, které miloval, ale oni ho nepřijali.
Těm však, kteří ho přece přijali a uvěřili v něho, otevřel přístup do Boží rodiny.
Nestali se jejími členy rodem ani lidským úsilím, ale Božím působením.
A věčné Slovo se stalo člověkem, který žil mezi námi. Viděli jsme jeho vznešenost, vznešenost vlastní jedinému Božímu Synu. Poznali jsme jej plného lásky a pravdy.

Nenhum comentário: